Já na to moc nejsem (Nedvěd František)

C E A F Jako kluk jsem míval sen G C u mě stál kantor s notískem, E a on hned A z matiky máš pět F G E někdy stačí jen pár vět, A abys vědel, F G C G kolik problému ti chystá velkej svět. C Naše třída elavíc pár, F C to náš chlív byl větší. E A D Když nám známky rozdával pán učitel, F G C F i ředitel měl řeči, že to pújde G jenom chtít. E A No a já už vědel sví, D že to zvládam s bídou, F G E A tátúv krám, ten já dávno znám, F G ale učení, to učení, C F G C jen stěží na to já moc nejsem. Přišla vojna zelená, chtěj mě učít střílet. Nabíjet a zamířit, pak stisknou spoušť, a jenom houšť Tak vidíš, že to pújde, jenom chtít. C A No a já už vědel sví, D že to zvládam s bídou, F G E A tátúv krám, ten já dávno znám, F G ale střílení, to střílení, C F G C jen stěží na to já moc nejsem. Běžel čas a já se bál, že nepoznám tou pravou, Pak jsem v krámě prodával a najednou, jsi přede mnou, jen stojíš, tiše řekneš to sem já. Najednou jsi vzpominám, na pár slúvek z mládí, a rázem vím, konec trápění, když tě nesmělou, chci obejmout, tak šeptáš na to já moc nejsem.