Karolína (Sekvoj)

Zůstala vzpomínka, jak vlasy na polštáři, zůstal mi jen tvůj hlas na desce nahraný. Je to snad už rok, bylo to někdy v září, čas indiánských loučení. Půlnoční vlak, tulácká noc, kdy srdce mé volalo o pomoc. Co jsem ti chtěl říct, to nikdo neslyší, do prázdných stěn ozvěna zakřičí. Sbohem Karolíno, život není zlý, je jako seriál tvou rukou napsaný. Sbohem Karolíno, v duši máš pláč, na tváři smích, kdo z nás ví co jsme zač. Přišel čas návratů a podzim sbírá síly. Už je čas převratů a ptáci odletí. Tvůj kufr u dveří, oči, co promluvily, mlčky tě přivítám a sevřu v objetí. Ahoj Karolíno, život není zlý, je jako seriál tvou rukou napsaný. Tak ahoj Karolíno, život není zlý, je jako seriál tvou rukou napsaný.