Jen dva ta loďka může vézt (Vondráčková Helena)

Jen dva ta loďka může vézt jen dva, když jsou v ní tři, tak potápí se Jeď a říkej mám tě rád jeď tam, kde město nehlučí a cesty nejsou snad víš, že Jen dva si mohou ruce splést jen dva prý se mohou líbat, nespěchej vždyť dnes máme času dost kam vítr teď fouká nech se vést to mě láká Tam poznáš vůni dnů a v trávě budeš snídat čistou vodu pít a ptáky zpívat uslyšíš jen píseň vlídnou Žár léta posvětil nám den loď nelétá, vesluj, tedy ať jsme tu jen dva a voda opilá Sen dnů minulých odložil plášť, je tu se mnou teď vypráví všechno, co o nás ví A monogram ten neříká, kdo líbal rty mý Jen dva ta loďka může vézt jen dva, když jsou v ní tři, tak potápí se dnes, vem si lásku mou Jeď tam, kde město nehlučí a cesty nejsou sen vypráví všechno, co o nás ví všechno, co o nás ví