Osobák (Lokálka)

C G7 Měl v ramenou míň než si přál C a veselý se býti zdál C7 F Fmi za volant sed, dal přímý směr C G7 C snad dojet chtěl někam do Tater. Ve tváři měl zdánlivý klid a v očích touhu Niky Laudou být nocí i dnem svůj Trabant hnal na plný plyn, stále dál a dál. Na značce STOP neuměl stát po hlavní jela JAWA padesát plechový běs zvaný Pionýr zkřížil mu směr, ten malý štír. Ozval se třesk a rána zlá kdo pospíchá, často prohrává, jak dopad střet Vám povím rád plech vydržel, ne však laminát. Teď mistře máš pro děti sběr před sebou cestu už ne do Tater vracíš se k vám, vlakem nazpátek a z auta máš stovky trsátek, a z vozu máš stovky trsátek.