Díkůvzdání (Landa Daniel)

Emi,Hmi D A 1. Obvyklých jednadvacet svic. Zas ve všech oknech zapaluji Emi Hmi Zas listy čistým nebem plují, Jen žádný anděl. Nikde nic. D A Jen žádný anděl. Nikde nic. Jen listy čistým nebem plují G Hmi A přesto je noc znovu krásná. Podivuhodným přísli bem. D A Podivuhodným přísli bem. Je ta noc znovu krásná Emi Hmi Touha se snáší zčistajasna. Jak ty jsi tehdy slétla sem. D A Jak ty jsi tehdy slétla sem. Touha se snáší zčistajasna. G Hmi R: V houslovém futrálu plamenný meč, G Hmi Řeklas mi pokorně klekni, a kleč! G Hmi Zpívej mi píseň a oslav mě v ní. D Přišla jsem pro tvoje A Díkůvzdání. Emi Hmi D A 2. Tvůj hlas měl slabý přízvuk zvonu, Hlas tichý jako svítiplyn. Chtěl jsem říct já v něm neutonu! Když políbil jsem lem tvých džín. Když políbil jsem lem tvých džín. Chtěl jsem říct já v něm neutonu! R: Jenže ty, po ruce plamenný meč, V té chvíli řeklas mi a teď mě svleč! Tu je má svatozář, svlékneš mě z ní A přitom odříkáš Díkůvzdání. 3. A tak jsem vztáhl hrubé dlaně na jemnou kůži anděla. A bolest přišla nečekaně. A stejně náhle zmizela. A stejně náhle zmizela. A bolest přišla nečekaně. R: Tehdy se ze mě stal plamenný meč. A ty jsi vykřikla, vykřikla svědč! Ze všech sil zakřič, ať do nebe zní Nejstarší ze starých Díkůvzdání. 4. Slíbila's zůstat do té doby, Než sundají mi obvazy. Vzala's mi však i ze zdí skoby. I fotku s dědou na hrázi. I fotku s dědou na hrázi. z poslední skoby. R: V pelesti vrub, kde stál plamenný meč. Namísto sbohems spíš tak trochu heč! A přesto neřeknu po zbytek dní Nic, co by nebylo Díkůvzdání.