Mám prostě pech (Tři nohy) (Ebenové bratři)

B F B F F B R: Mám prostě pech, tydl-lil-lil-li. F Na nohou třech, tydl-lil-lil-li. Es Jež těžky pochod, raz, dva, tři, Dmi třetí tam prostě nepatří. F B F B Od dětskych let, tydl-lil-lil-li. F B Mám končetin pět, tydl-lil-lil-li. B Es Es6 Es7 1. Můj táta když mě uviděl, tak málem sebou sek'. F B Bmi F Však dát mi plenu nedokázal, ani když si klek. B Es Es6 Es7 Však utěšoval mámu, že prý nemusí se bát, F B F B že na všech svých třech nohach budu vždycky pevně stát. R: Mám prostě pech, tydl-lil-lil-li. Ani chuze ani běh, tydl-lil-lil-li. A kamkoli já pohnu se, Jdu s tím extra bonusem. Od dětskych let, tydl-lil-lil-li. Mám končetin pět, tydl-lil-lil-li. 2. Já v tanečních jsem nemohl se polku naučit. Raz, dva a pak tu třetí tam ňěják nejde přistrčit. A před vojenskou komisí když pochodoval jsem, tak ze všech ust jsem slyšel jenom slovo neschopen. R: 1. 3. Já v invalidním důchodu jsem dávno mohl být, to bych však jednu nohu a ne tři musel mít. A když jsem žádal na úřadě řekli: „Nevíme, to vypadá jak nadstandard my vám ho zdaníme.“ R: 1.