Brambory (Záviš)

E H7 E Rejpu se v zemi, dobejvám brambóry, to v sobě mívám i něco pokory. Slunko furt pálí a záda mě bolí, jak se vohejbám, pro tyhle potvory. Mušky zkurvený, mě žerou ty feny, na prdeli mám už z toho pupeny. Pot ze mě valí, na prackách mozoly,jako by mý dny, měly bejt sečtený. Andula volá:Pojď si skočit, hola! Je stará škola a s každým to dělá. Nasranej na ní řvu:Schov si to chcaní. Kopu brambory. Co mě máš za vola? Láka mě Ivo;Pojď pičo na pivo! Jebej na fachu, přeskoč to pletivo! Běžte do háje! Prohlásím zkuhraje. Já tady v nati jsem dneska naživo. Až ty brambory z tý země vytahám, do měděnýho kotle je natřískám. Vypálím z nich rum, bude ho plnej dům, celej rok budu - kouslej ó já se mám! Rejpu se v zemi, dobejvám brambóry, to v sobě mívám i něco pokory. Slunko furt pálí a záda mě bolí, jak se vohejbám, pro tyhle potvory.