Vzpomínka na teď. 1992 (Bubu)

Vzpomínka na teď. 1992 C F Zazpívám vám písničku o partě, G C co neměla v světě obdobu, F teď už jen dvě holky a šest kluků, G C ten zbytek má smutnou podobu. Šest let už se trmácíme světem, chtěli jsme bejt osada a tak, kamarády sobě i svým dětem, tomu všemu nějak ujel vlak. F C Ref: Probuďte se kamarádi moji, F G sami přece nezmůžete nic, F C dávno říkal to už král ve zlaté zbroji, F G C tři pruty maj spolu síly víc. Když za měsíc se sotva spolu sejdem, zřídka všichni, to smutná věc, mlčíš, mluvit není o čem, čtyři pětky, sem tam ňákej hec. Léta píší v našich tvářích sloky, sníme o tom jak to bylo dřív, utíkaj nám tyhle krásný roky, jejich cena stoupá na obdiv. Ref: Zas uvidíme ve snech starý kraje, Berounku a Srbskou chajdu s ní, Danu hjak nám na kytaru hraje, naše hlasy ztichlou nocí zní. Vzpomeňme i na Pepika Splavce, na Portu i srazy pod skálou, kde oheň hořel k na stožáru vlajce, my stáli a pěli hymnu Čučáckou. Ref: Že jsme si nevážili těhle chvilek štěstí, jednou nám přijde hrozně líto, budem v koncích kolem sebe mlátit pěstí, a kamarádi už neuslyší to. Zkusme ještě jednou hlavu zvednout, a bejt zas parta jako před pár roky, třeba na zelenou trávu si zas lehnout, ať Bůh Čůč vede správně naše kroky. Ref: Tak přece probuďte se kamarádi moji, sami přece nezmůžete nic, že jste spolu, co byste chtěli víc, tuhle písničku zpívejte z plných plic, nebo nezbyde vám vůbec nic.