Černá vdova (Maxa Martin)

Nečekej až tě lásko má zradí oči, dobře vím jak se věci mají. Poznám přece,když láska skončí, není proč to už skrývat v jinotajích. Neměj strach,vím kdy už to slova nespraví, kdy je zbytečná každá věta. Ještě poznám když láska zrezaví, kdy už ztratila šarm,když odkvétá. Marná sláva,někdy bez milosti, láska jak černá vdova-sedmihlavá, tiše bez lítosti přetaví rázem slova v mlčení. Někdy stačí dlaní rozechvělou vzít za nesprávnou kliku. Náhle spatříš víc než jedno tělo, pár propletených otazníků Neměj strach,že se mý oči lásko zeptají co se jen s námi dvěma stalo. Muži zkrátka moc na slzy nehrají, znáš to sama ,ti pláčou potají. Neměj strach,už mám svý věci zbalený, dobře vím,kdo z nás vypad z role. Kufry u dveří,tretky bez ceny, škoda slov,lásko mizím ze scény. Marná sláva,někdy bez milosti, láska jak černá vdova-sedmihlavá, tiše bez lítosti přetaví rázem slova v mlčení. Někdy stačí dlaní rozechvělou vzít za nesprávnou kliku. Náhle spatříš víc než jedno tělo, pár propletených otazníků Spadla klec, jen déšť o zem tiše tleská, když se opona řítí k zemi. Končí nepěkná humoreska, stokrát obehraná-nehezká…