Bůhvíkam (Kryštof)

Hmi D Hmi D Emi Bez zbytečných průtahů dojít až na konec slova čas, A Emi něžně mu zlámat vaz A Hmi D a černou křídou počmárat celý kalendář Hmi D Emi A Emi a na kuráž dýchat z plných plic freony od lednic A G D A G A už jen chvíli být loňský sníh a řvát v mlčeních G D A G jako pouhý klam jít bůhví kam Z neurčitých důvodů přejít práh místo duše zrezlý plech, na srdci prasklý steh a prošlou solí pocukrovat oceán a pak v tmách v parfému slova nic cítit vůni ze střelnic G D A Emi A už jen chvíli být loňský sníh, řvát v mlčeních G D A Emi jako pouhý klam jít bůhví kam, být loňský sníh a řvát v mlčeních jako pouhý klam jít bůhví kam Hmi D Pod lavinou němých barikád, Emi A pod kusy zrcadel, rozbitých umyvadel budu spát G D schoulený do spirál, mizící adresář A a věčný amatér plný děr, co drží směr, drží směr Pod hladinou moří černých káv na krku s kravatou ze struny od kytar budu spát, návnada do pastí vlastenec bez vlasti a od teď napořád, napořád, už napořád Už jen chvíli být loňský sníh, řvát v mlčeních jako pouhý klam jít bůhví kam