Bílý kůň (Rottrová Marie)

A D E7 A D E7 A 1. Kůň bílý pádí vlaků vstříc. C#mi H7 E Já nastavuji větru líc. D E F#mi Tvůj kůň se žene blíž a blíž. D A E7 A D H E7 Jen chvíli už mě uvidíš. 2. Zas na rtech cítím slaný žár. I chuť tvé touhy, vzdechů pár. A známá vůně zavane sem, skrze vlasy zcuchané. 3. To loňské léto, moře, jas. A modré světlo zpod tvých řas. Tvé ruce láskou zjemnělé mě pořád pálí po těle. 4. Když oheň zhasne zbývá dým. A racek s křídlem zlomeným. Co loď tvou dlouho provázel. A křičel, když jsi odcházel. 5. Kůň bílý cval svůj otáčí. Však stovkám koní nestačí. To přece kdekdo z města ví. Že tenhle vlak tu nestaví. 6. Tak odpusť mi můj telegram. Zas ty teď budeš víc než sám. V tvé hlavě vzňal se plamínek sletoval drát vzpomínek. 7. Kůň bílý mizí v stopách mých. Jak letní víno, letní hřích. Snad váháš nad tím - co já vím. Že srdcem tvým jen projíždím.