Myšlenky

Martinová Věra

Jak se znám
jsem vždycky první z nás dvou kdo se hádá.
Poslouchám
svůj vnitřní hlas a další předsevzetí padá.

V ulitách svých těl schovávame svět,
vrásky souvětí v prachu příštích let.

Uklízím
a větrám nepokoje přelétavé mysli.
Nespěchám
kompromis duše není vodorovný ale svislý.

Stará tíha zlozvyků dusí mír a klid,
zamknu skříňku povyků slovy lát a klít.

Navštívím
rýmy ve službách


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz