Píseň domorodce (lká ukulele tmou)

Nedvěd František

1. Den co den do hlubin se nořím,
   v perel říš, vstříc tajemným tmám,
   po jedné však nadarmo toužím,
   nejkrásnější z perel, jež znám.

R: Lká ukulele tmou, svou píseň tesklivou,
   noc sálá žárem vášně a Ty spíš,
   přijď než se rozední, Tahiti dokuď sní,
   na nebi dokuď září Jižní kříž.
   Kytara má až vyláká Tě k milování,
   oranží háj se změní v ráj tak znenadání.
   Lká ukulele tmou, svou píseň tesklivou,
   noc sálá žárem vášně a Ty spíš.

2. Za noci svou písní Tě lovím,
   nelze víc mi bez Tebe žít,
   jedenkrát snad přece se dovím,
   perlo má, zda mojí chceš být.
R:

3. Květy bílé spleť do svých vlasů,
   zašeptej, že ráda mě máš,
   v tanci dávných Tahiti časů,
   srdce své mi na věky dáš.
R: