Historka

Bonsai

   Emi
1. drží se pod paží domů se vedou
            Ami Ami7 D            Emi
   domov je nádraží s čekárnou hnědou
   Emi
   hnědou jak funebrák co smůlu nosí
                Ami Ami7 D              Emi
   po tmě a po špičkách vklouznou tam bosí

   D
R: prostřený stůl do rány sůl
      G      C       D       Emi
   a padání víček a hodin co tikají

2. svědek se červená a matky blednou
   věrná či nevěrná tak ještě jednou
   naposled se vás ptám z lásky či bez ní
   někdy vše spálí mráz a hudba nezní

R: z kamarádů jen přátelé
   a dohadů po třídě poslední zvonění

3. jeden se obhájí odvahu sbírá
   ničím se netají límeček svírá
   a schody po dvou sotva je vnímá
   letí tou chodbou rád zapomíná

R: na prostřený stůl života půl
   a padání víček a hodin co tikají

4. zpráva je úřední taky tak studená
   ulice polední pustá a znuděná
   už jí to nebaví padat jak kamení
   lidé se nezdraví smutní a znavení

R: prostřený stůl / z kamarádů
   života půl / jen přátelé
   a padání víček a hodin co tikají