Převozník

Deputat

Stoje cały dzień,  widze drugi brzeg
chciał bym przejśc, by znowu spojrzeć w oczy twe
Řeka je hráz, co dělí nás
touha má i s kalnou vodou odplouvá

Sto metrů pouhých, sto dní mé touhy, proč si nejsme blíž
hranice brání nám v lásce, ale my zase jdeme na lstí

Jak uniknout, překonat proud, sobě v náručí spočinout
řeka je hráz, co dělí nás, po bílých krách, půjde se snáz

Jak woda płynie czas i me umysły zna
wie, źe pragne ciebie tak jak pierwszy raz
Snům se nebráním, i když v ústraní
musím čekat, až se živel umoudří

Dał bym łapówke przewoźnikowi, ale go nie ma
i tak codziennie przychodze nad Odrę i czekam, kiedy nareszcze zamarznie
moźe to będzie w tym roku?