C Emi F G G7 C
Mým domovem ztichlá je putyka, mým štěstím je sklenice plná.
F G G7 C
Snem mládí byla vždy gotika a smetla ji baroka vlna.
Když potácím se setmělou ulicí, nahlížím do oken spáčů.
Jen němý stín mě provází, já sám nad sebou pláču.
(Jdu sám ztichlou ulicí a nahlížím do oken spáčů,
v srdci mám plnou sklenici, sám nad svým osudem pláču.)