Hospoda

Kazda Zdeněk

                      takt3/4
 D
 Do naší hospody
 Emi
 vedou jen dva schody,
 A
 na nich mně našla
 D        A
 moje milá.

 Na tácku sklenice,
 na pivě čepice,
 to se to pije
 až do rána.

 Jak čárek přibývá,
 rozumu ubývá,
 kdo mně ted domů
 doprovodí.

 Chůze je nejistá,
 říká mi penzista,
 když k tomu fernet
 ještě hodí.

 S cigárem u huby,
 kabátem na ruby,
 opouštím lokál
 i s opicí.

 Lásko má rozmilá
 pípa mně zmámila,
 té člověk zkrátka
 neodolá.

 Na místo pohody
 míru a svobody
 vracím se stále
 D     A   D
 jako ten pták.