Milujem se čím dál víc

Kotvald Petr, Hložek Stanislav

   C#mi
1. Potkal jsem tě v klubu prázdném
                                      A
   a v tom číšník řekl tak zhasnem, a půjdem spát.
   F#mi
   Na tvém stolku v misce na stůl
                                G#
   zůstala tvá sponka z vlasů a já byl rád.
   Bral jsem po dvou dlouhé schody
   smáčely nás proudy vody, prosil jsem stůj.
   V přímé lince z nočních temnot
   oči tvé se smály se mnou a já byl tvůj.

   C#mi
R: Milujem se čím dál víc, život nám leží u nohou,
   A
   jdeme městem bez hranic a pletem si ho s oblohou.
   F#mi                       G#             A
   Přísné hlasy moudrých nevnímám, má skvělá lásko, moje lásko.
   Milujem se čím dál víc, báječní v rolích spiklenců
   utrácíme sladké nic, to bohatství všech milenců.
   Vžít své kdysi dnes už odmítám, má skvělá lásko, moje lásko.
   Deštěm líbaná, mááááá

2. Orloj v klubu šetří časem,
   stolek náš sám prostírá se, ví co si dáš.
   Sponka kterou nosím v džínách
   vlasy mé teď s tvými spíná když splýváš tvář.

R: Milujem se čím dál víc, život nám leží u nohou,
   jdeme městem bez hranic a pletem si ho s oblohou.
   Přísné hlasy moudrých nevnímám, má skvělá lásko, moje lásko.
   Milujem se čím dál víc, báječní v rolích spiklenců
   utrácíme sladké nic, to bohatství všech milenců.
   Vžít své kdysi dnes už odmítám, má skvělá lásko, moje lásko.
   Deštěm líbaná, mááááá