Popel

Lakomá Barka

   Ami     G        A2           C
1. Koukám zpátky a vidím prázdný dům
   Ami     G     Ami
   pár obrazů zářivých
   Ami    G        A2       C
   žádný rány zas slunce vychází
   Ami      G             Ami
   a já tu nechci zůstat stát.

   Ami   G       F
R: Žene vítr mě prázdnou ulicí
   Ami      G      F
   do dálek mě rozfouká
   Ami         G         F
   dívej se já zmizím navždycky
   Ami      G            F
   já jsem popel ty jdi spát.

2. Cítím slunce jak se mě dotýká
   a stromům stíny závidím
   nemám bolest a nemám ani tvář
   a dál mě síly opouští.

R: Zvláštní věci tu berou divný spád
   nejdou napsat ani číst
   dál jak popel mě vítr rozfouká
   tak se nesměj - umírám.

3. Možná jednou, až budeš tiše spát
   dotknu se tvých pocitů
   jak milenci se budem jen tak smát
   jenže teď ti utíkám.

R: Svoje křídla si k zádům připínám
   a slunce je mi náhle blíž
   letím vzhůru svý oči zavírám
   vím, jen já co bude dál.