Mayovky

Nedvěd Jan

    Dmi
1. Dávno už v polích ztichnul pokřik vran,
   měsíční záře, vločky poletují tu a tam,
              Gmi
   to jednou večer přišla paní Zima
    Dmi          Ami         Dmi
   pozeptat se, co a jak se mám.


2. Dřevěný teplo voní po trámech,
   nechal jsem vodu ohřát na čaj, na grog na kamnech,
   pak v rohu u skleničky začal jsem si zpívat
   o tom, jak dřív bylo líp.

   Dmi                  F
R: Asi už stárnu nebo hloupnu snad,
    C                     Gmi
   já jsem měl mayovky a Wolkera rád,
      Dmi                               F
   a než jsem šel s holkou, řek' jsem stokrát snad,
              C
   jak je mi milá, něžná, hezká,
                Gmi        A
   a jak bych chtěl ji mít rád.


3. Najednou všechno se to zvrtlo tak,
   na pramen žába sedla a na helmy černej pták,
   a já si myslím,
   že na tenhle podivnej svět asi nepatřím.



4. Jen ta má Sázava mi občas vrátí chuť se smát,
   někdy se zastaví tam přítel, děvče, kamarád,
   pak v rohu u skleničky zpíváme si o tom,
   jak dřív bylo líp.
R:

5.=1.