Sedmnáct dnů

Hoboes

Emi     Ami
Jak zavoláš,
                      Emi
když ti dávno v hrdle vyschnul hlas
                        H7
tvůj krk je připravenej na provaz,
                       Emi  Ami Emi
kterej se houpá blíž a blíž.
        Ami
Kam zavoláš,
                    Emi
když tvoje oči vidí pustinu,
                      H7
nejradši lehnul bysis do stínu
                     Emi Ami Emi
jenom kdyby tu ňákej byl.


            E7                           Ami
R: Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly,
            D7                        G
   noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli.
                H7                          C
   V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít,
           H7                            Emi Ami Emi
   máš asi strach, jseš ale chlap a desperát.


Jezdci jsou blíž,
pustinou jenom dusot kopyt zní,
ubal si cigaretu poslední,
než zazní obávanej hlas.
Hands up old boy,
bouchačku uchop rukou za hlaveň,
ať šerif ví, ze máš furt úroveň,
že v očích ještě ocel máš.

R:

R1: Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temný strach,
   ten právo má, aby řek šerif o něm: Byl to chlap.
   Tak naposled pohleď na slunce smutným úsměvem,
   život je boj a tys ho předčasně prohrál.