Křídla

Komunál

Nepatříme k těm, co se leknou s výstřelem, když vysoupíme tajně z řad, a potom zbudou jenom sny, pouhej zlomek vlastní cti, a ze lvů bude navždy pták, a tak by každej z nás měl chtít, jednou z řady vystoupit, a na chvíli lvem hrdým být, než svou hlavu v davu krýt, a chtít od života víc, než kousek co na tebe zbyl.

My nepatříme k těm, co se leknou s výstřelem, když vysoupíme tajně z řad, a potom zbudou jenom sny, pouhej zlomek vlastní cti, a ze lvů bude navždy pták, tak jestli máš křídla, zvedni se do mraků, a ty co maj moc a střílej do ptáků, nemůžou na tebe, výstřel nedoletí, potom snad poprvé, roztáhneš křídla svý, až budeš nad náma, hrdej a svobodnej, kroužit nad hlavama, těch co tě zabít chtěj, napiš jim do mraků, já jsem to dokázal, měj všechny za sebou a leť si klidně dál.
(2x)


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz