Holka

Wenki

        C               G
Jednou ráno, když jsi vstala,
        F                 C
tak sis řekla, už nejsem malá,
                       G
vzalas prachy, co měl táta,
           F                  C
chtěla jsi dojít, z louže do bláta.

                  Dmi                 G
R:  Říkaj, že si zapoměla, jak se má žít,
        Dmi             F               G
    ale tys to chtěla, do svejch rukou vzít.


Nová práce, škola počká,
kluci říkaj, jseš príma kočka,
a maj prachy a svaly k tomu,
tak co by tě táhlo domů.

R:  Vždyť tam říkaj, že si zapoměla ...............

Pak chlap starší hodil sítě,
mělas lásku, a z ní dítě,
myslela si, že jsi v nebi,
a pak jednoho dne, už tu nebyl.

R:  Řekla sis, žes zapoměla  ................

Tak jste holky zbyly samy,
na tu roli, dcery a mámy,
a seš plonk, a v srdci zrada,
na světě už nemáš nikoho ráda.

R:  Říkaj, že si zapoměla  ..................

A už zas víš, jak chutná whiska,
a taky tráva a ruka slizká,
a pak velkou děláš chybu,
bereš nůž, už nechceš znát bídu.

R:  Říkaj, že si zapoměla  .................

Cvakly mříže, hrdost padá,
ležíš v díře, a jsi tak mladá,
znalas lidi, jenom trochu,
teď se stydí, a ty jsi v lochu.

R:  Říkaj, že si zapoměla  ................

Když pak za čas vyjdeš z bláta,
venku s kytkou stojí táta,
vnučku v rukou, v očích slzy,
znova začít, je vždycky brzy.

R:  Říká, že si zapoměla, jak se má žít,
     ale kdybys chtěla, zase máš kam jít.

     Říká, že si zapoměla, jak se má žít,
          Dmi            F          C   - F C F C F C
     ale kdybys chtěla, můžeš domů jít.



Zdroj: http://zpevnik.wz.cz