Scéna 10

Mrazík

Vypravěčka	Ivan přijde k prapodivné chalupě. Kroutí před ní hlavou, nevěří svým očím. To, že chalupa má vchod na špatnou stranu, se Ivanovi líbilo ze všeho nejmíň.
Ivan	Chaloupko, chaloupko, tak je mi vhod, otoč se, ať je ke mně tvůj vchod! (K velkému Ivanovu překvapení se chaloupka opravdu otočí.)
Ježibaba	Co chceš? (osopí se na Ivana, když otevře rozvrzané dveře) Ivan, přijde nečekán, nezván, chaloupku otočí a mě tím probudí. Není mu asi vhod, že do lesa má vchod.
Ivan	Babo Jago, stůj, nijak nečaruj! Musíš ke mně hodná být, pomoci mi Nastěnku zachránit.
J.Baba	Jéjé, to jsi bohatýr? Cháchá! Pomoc u mě nehledej, raději rychle utíkej! Tak chaloupko, otoč se! K lesu vchod ať stojí, zády k Ivanovi! (dupne)
Ivan	K lesu zády, ke mně vchodem! (dupne si)
J.Baba	Néé! (čílí se baba Jaga) K lesu vchod, k Ivanovi zády!
(dupne)
Ivan	K lesu zády, ke mně vchodem! (DUP)
J.Baba	K lesu vchod, k Ivanovi zády! (bába začne radostí předčasně poskakovat, že bohatýra Ivana udolala)
Ivan	(Postaví se ke stěně chaloupky a začne ji otáčet rukama. A při tom hlasitě volá:) Ke mně vchod!
J. Baba	Jedeš, ty uličníku! (Baba Jaga popadne létající pometlo a mlátí jím Ivana po rukách.) Ke mně otočit! (piští) Počkej, já ti ukážu. A nespoléhej na svou sílu. Ty máš svaly, já mám čáry. (Babice silně zapíská na prsty a v tu ránu obživnou ošklivé pahýly stromů, stojících kolem chaloupky.) Hej, dřevění bohatýři! Šup Ivana do chaloupky!
(Bohatýr Ivan proti nim nic nezmůže.)
J.Baba	Do pece ho strčte, bude z něho dobrá pečeně! (zapiští)
(Strhne se nová mela.)
J.BAba	Zbytečně se bráníš, Ivane, do pece tě stejně dostaneme. (jízlivým hlasem) Pěkně si tě upeču na oběd!
Ivan	Ale babuško Jaguško, já se už nebráním.
B.Jaga	nebráníš? (podiví se)
Ivan	Neznám tyhle věci, jak se dá upéct v peci. (rozhodí rukama)
B.Jaga	Jó, chochochó! (zasměje se pobaveně)
Ivan	Ukaž mi tedy, jak se správně na lopatě sedí? (poprosí a přistrčí lopatu k babě)
J.Baba	No tak, drž! (sykne vztekle) To je dneska mládež. Co vás to učí? Vždyť to není těžké.
Ivan	(Popadne lopatu) Šťastnou cestu! (rychle strčí babu do pece, hbitě zavře dvířka, aby se nedostala ven)
(Z pece se ozývá křik.)
Ivan	A vy, prašivci, koukejte mazat! (obrátí se Ivan k dřevěným bohatýrům) Nebo vás spálím na popel!
(Bohatýři jak slyší slovo popel, bázlivě se přikrčí a začnou zmateně pobíhat. Ivanovi nedá moc práce je vyházet jednoho po druhém z chaloupky ven.)
J.Baba	Smiluj se, Ivánku. Je tu horko, už se to snést nedá!

(Ivan otevře dvířka. Baba vyleze ven a lomí rukama.)

Jsem celá uvařená!
Ivan	To ještě moc netopím. (zasměje se) Hej, babice, mluv ča- rodějnice, kde může Nastěnka být?
J.Baba	Kde může být?
Ivan	Jak ji mohu zachránit?
J.B.	Zachránit, zachránit. (naříkavým hlasem)
Ivan	Trp babo, ty zlá Jago! Jen drž, drž. (posměšně napomíná babu a ometá ji koštětem od popela)