Tuláci

Osada hlubokých stínů

         E                          E7
Já šlapu krajinou a volný jsem jako pták
        A                               E
jdu si kudy chci a cestou dívám se do oblak
        H7              A
slunce svítí mi a dálky volají
       H7          A               E
louky voní a lesy kývají mi na pozdrav
Barva nejhezčí modrá obloha nad hlavou
nikdy nekončí je tak lákavou záhadou
ta nutí tuláka stále dál se brát
se svým osudem den coden se rvát o cestu svou
             H7
Však ať jsi samotář a stále šel jsi sám
          E
pojednou zůstaneš udiven stát
          H7
něžné rty poví ti že chce jít s tebpou dál
        A                 H7
a ty jí šťasten budeš mít rád

Ta cesta kudys šel vždycky jen s písní svou
znovu ti zavoní až tudy povedeš svou milou
půjdete svobodni kam se vám zalíbí
vlasy jí pohladíš ona tě políbí
(:tuláci jdou:)