Roky jdou dál

Netto

kápo 2 (v D dur)

D                         G 
Tenkrát nad ránem v modři sluneční,
       A             D
v závoji, jak padlej sníh,
     Hmi         A       G             A 
vůně růží, tisíc přání a kolem nás jen smích. 
G            Hmi     Emi           A
Známou píseň na kůru tajemnej hlas pěl, 
     D               G         A               D
jako malej kluk já v tý chvíli se před oltářem chvěl.
 
             Hmi                            A 
R: Roky jdou dál (roky jdou dál), čas hrany svál, 
          G             A             D 
   dým se rozplývá, jak si s ním vítr hrál. 
   Vzpomínkám svým (vzpomínkám svým) nedávám spát, 
   že čas hrany svál, nedávám znát. 
 
 
Jak jsem předeslal, rok se s rokem vzal 
a za pár let jich bylo víc, 
náruč růží láskou piplanejch, nechtěla snad nic.
Každej den doušek z pramene snů těm lístkům sílu dá,
všední den na pouti křížový jako test teď sílu má.

R: 
 
Dneska nad ránem v modři sluneční,
v závoji, jak temnej stín, 
jako tehdá někdo píseň hrál a já tu zase stál. 
Jenže byl jsem sám a všední den byl by svátečním, 
dvojjediní střídá samota v proudu smutečním.

R:

R: Jé, roky jdou dál…
 + že čas hrany svál, nedávám znát.