V zákoutí tvých promenád

Gott Karel

Vdechnu loukám sílu včel 
i krásu Tvou. 
Řeknu loukám proč jsem 
chtěl Tě lásko zout. 
Nevinnou báseň psát 
v zákoutích v těch 
Tvých promenád. 
Řeknu loukám 
jak mám Tě rád. 
Vtisknu loukám 
něžnou dlaň i pohled Tvůj. 
Řeknu loukám 
bože lásko při mně stůj. 
Nevšední je mámení 
bolest splín i trápení. 
Pevně doufám 
že to změním. 
V Tvých náladách se 
můj život zmítá. 
Je záhadou proč 
se mi bráníš. 
V Tvých náladách 
chci spát neodmítám. 
Je záhadou 
najít Tvou skrýš. 
Nevinnou báseň psát 
v zákoutích těch 
Tvých promenád. 
Řeknu loukám 
jak mám Tě rád. 
V Tvých náladách 
se můj život zmítá. 
Je záhadou proč 
se mi bráníš. 
V Tvých náladách 
chci spát neodmítám. 
Je záhadou 
najít Tvou skrýš. 
V Tvých náladách 
se můj život zmítá. 
Je záhadou proč 
se mi bráníš. 
V Tvých náladách 
chci spát neodmítám. 
Je záhadou 
najít Tvou skrýš. 
Řeknu loukám 
jak mám Tě rád.