Pláč v pláních

- Písničky k táboráku

(Na melodii a akordy Dům u vycházejícího Slunce, text Silvie Pavouček Pospěchová)

Ref:
Ami                C          Dmi            Ami      C      E
Ty znáš ten pláč, co tichem zní a vítr v pláň roznáší
       Ami      C             Dmi         Ami           E       Ami
Tak sedíš dál ruce v klíně máš, na víc už dál nestačíš. 

1)
Ami         C           Dmi          Ami      C      E
Láska Tvá už dávno spí v tmách jen vítr zpívá jí
      Ami      C             Dmi         Ami           E       Ami
Černý kříž a nápis v něm jen ten, písmena zbývají


Ref: 
Ami                C          Dmi            Ami      C      E
Ty znáš ten pláč, co tichem zní a vítr v pláň roznáší
       Ami      C             Dmi         Ami           E       Ami
Tak sedíš dál ruce v klíně máš, na víc už dál nestačíš. 


2)
Ami         C           Dmi              Ami      C      E
Zvon co zněl s Tvým dítětem a nářky bílých lilií
      Ami      C        Dmi              Ami    E       Ami
Prázdný dům a prázdný ranč, zí tu spousty dní.


Ref: 
Ami                C          Dmi            Ami      C      E
Ty znáš ten pláč, co tichem zní a vítr v pláň roznáší
       Ami      C             Dmi         Ami           E       Ami
Tak sedíš dál ruce v klíně máš, na víc už dál nestačíš. 


3)
Ami   C     Dmi              Ami         C                  E
Hřívy bílé žáru dech a déšť ten Bůh nechtěl dát
               Ami  C        Dmi                     Ami         E                     Ami
Smutných očí pár, život v příslibech už chceš jednou provždy vzdát 


Ref: 
Ami                C          Dmi            Ami      C      E
Ty znáš ten pláč, co tichem zní a vítr v pláň roznáší
       Ami      C             Dmi         Ami           E       Ami
Tak sedíš dál ruce v klíně máš, na víc už dál nestačíš.


4)
Ami                C          Dmi            Ami      C      E
Já znám  ten pláč, co tichem zní a vítr v pláň roznáší
Ami           C           Dmi                    Ami           E       Ami
Ruce v klíně mám, jen sedím dál  na víc už sám nestačím.