DAJDALOS-TAK KŘÍDLA MÍT

MIKY KLOBOUK

AMI            DMI 
TAK KŘÍDLA MÍT,AŽ K NEBI JÍT, 
AMI                     E          AMI 
TU VOLNOST CO PTÁCI MAJ,CHTĚL TAKY MÍT. 
           DMI 
NEUMĚL ŽÍT,SVOU CESTOU JÍT, 
AMI                E 
VRAŽDU ZLOU VYKONAL,BŮH ZAČAL KLÍT. 
AMI            DMI 
SKÁLA JAK BŘIT,MUŽ DOLŮ SLÍT, 
AMI                 E                      AMI 
TÁLOS ZE SKÁLY SPAD,PTÁK ZAKŘIČEL A K NEBI VZLÍT. 
C      G      DMI        AMI 
ÚTĚK A STRACH,JAK ZLODĚJ PLÁCH, 
C         G        DMI                E7 
MYSLEL,ŽE NA KRÉTĚ,SCHOVÁ SE V ŠERU A TMÁCH. 
AMI              DMI 
TAK DAJDALOS ŽIL,VRAHEM UŽ BYL, 
AMI               E        AMI 
ČERNÉ,ZLÉ SVĚDOMÍ,A SYN MU ZBYL. 
 
KDYŽ K NEBI VZLÍT,TAM CÍTIL KLID, 
TREST KLIKU OD DVEŘÍ,RUKOU SVOU CHYT. 
NEVZLÉTNUL SÁM,SYNA DO VÝŠEK VZAL, 
JAK PLAMEN PÁLÍ TO,SYN LETÍ DÁL. 
SLUNEČNÍ ŽÁR,KŘÍDLA MU VZAL, 
PARAFIN TAVÍ SE,HLUBINY OTEVŘOU HLTAVĚ CHŘTÁN. 
TAK STRAŠNÝ TREST,SEVŘENÁ PĚST, 
JAK ŠÍPEM ZASAŽEN,K ZEMI JAK MRTVÝ PTÁK KLES. 
CHORÁL MU HRÁL,TAKOVÝ ŽAL, 
SYN IKAROS ZEMŘEL A ON ZŮSTAL SÁM. 
 
UŽ NENAJDE KLID,CHCE SE JEN DŘÍT, 
PRÁCE HO NETĚŠÍ,VŠAK MUSÍ JI MÍT. 
ŽALM HRÁL MU DÁL,SRDCEM SE DRAL, 
SVÝM VLASTNÍM OTROKEM,ZTRÁPENÝM,SOBĚ SE NA KONEC STAL.