Balíček karet

Lokálka

   E7 A D A ...
Rec: Povím vám příběh z vojenského cvičení, který mi vyprávěl
     T. Texas Macháček. Jeho hrdinou je voják a balíček karet.
     Pozdě večer dorazila do kasáren hrstka znavených vojínů v
     záloze, kteří zbloudili při nočním cvičení. Vojáci ze sebe
     smyli prach, vypili šálek kávy s brómem a ihned ukázněně
     nastoupili na školení mužstva. Školení už začalo, a tak
     vojáci v tichosti usedli do lavic a vytáhli z baťůžků
     brožurky. Všichni, až na jednoho. Ten vytáhl z kapsy balíček
     karet a začal je před sebou na stole rozkládat jednu vedle
     druhé. Staršina, který měl v učebně dozor, to spatřil a
     předvedl vojáka před velitele roty.
     "Proč jste přivedl toho vojáka, soudruhu staršino?"
     "Hrál v učebně karty, soudruhu majore."
     "Můžeš mi to nějak vysvětlit, soudruhu vojáku?"
     "Zajisté, soudruhu majore."
     "V to doufám, neboť jinak bych tě musel přísně potrestat v
     souladu s platným vojenským řádem."
     "Po celé vojenské cvičení jsem vzorně plnil své povinnosti a
     s sebou jsem neměl nic než tenhle balíček karet. Doufám, že
     vás čistotou svých myšlenek uspokojím stejně tak, jako tyto
     karty uspokojily mne při plnění náročných bojových úkolů." 
     A s těmito slovy začal voják své vyprávění.

     "Eso mi připomene, že nad námi je jen jediný velitel pluku.
     Dvojka, to jsou dva roky základní vojenské služby a trojka
     tři nemanželské děti, které se za tu dobu narodily mé družce
     Marii. Čtyřka pak, to jsou Marek, Matouš, Lukáš a Jan - naše
     zákopnické družstvo a pětka je naše veškerá hotovost týden
     po výplatě služného. Šestka mi připomene šest ostrých
     nábojů, které jsem ztratil při nočních střelbách, a sedmička
     sedm dní vězení, které jsem za to vyfasoval od velitele roty.
     Osmička mi pak napoví, kolik prstů mám na nohách od
     chvíle, kdy jsem upustil odjištěný ruční granát. 
     Devítka znamená, že denně v devět-nula-nula odcházím do Army a
     desítka je moje oblíbená kalorická strava, kterou tamo 
konzumuji.
     Král mi připomene kuchaře Viléma, jenž trvalou
     dietou vládne naším žaludkům. 
     Královna je skladnice Andula,
     u které každé pondělí fasuji čisté onuce.
     A spodek, spodek, soudruhu majore, to není ďábel, ale vojín 
Gregora,
     který mi je hned v úterý nato ukradne.
     Tak vidíte, soudruhu majore, že tyto karty mi posloužily
     stejně dobře jako brožurka, deníček i zápisník."
     A, přátelé, tento příběh je pravdivý, neboť mi jej vyprávěl
     T. Texas Macháček.




Zdroj: http://zpevnik.wz.cz