Zatracení přátelé

Kiďák Vojta Tomáško

ZATRACENÍ PŘÁTELÉ 
 
D                                                               A 
Jednou to přijde a z kluků jsou muži, nad ránem mívají sny plné žen, 
D                  G        D             G                 D 
šlechtění hřebci s napjatou kůží, holí si tváře i ve všední den. 
 
Pak dostanou povel a rozstřílí nebe pro malou hvězdičku na ramenou, 
opilí slávou mají jen sebe a do trávy zvrací než zapomenou. 
 
   G                 D         H7       Emi       A            D      D7 
R: Zatracení přátelé smějou se smějou a dobře ví, že s tím nic nenaděláš, 
G                 D         H7       G        D        A     D 
zatracení přátelé smějou se smějou a drží nám místečko na mariáš. 
 
Vím kdy se z děvčátek stávají ženy, panenku za první červený květ, 
krásu jim kradou seprané pleny a muži co odchází dobývat svět. 
 
Kdo by chtěl zpátky k povadlé růži, když kolem rozkvetly chrpy a mák, 
tak po všech cestách jdou prolhaní muži, pálí a boří a nechají tak. 
 
R: …..