Černobílá

Prago Union

Nula a jedna, tma versus světlo 
Pro nic za nic, z ničeho všechno 
Očím, co viděj černobíle, všechno mezi mizí, není 
Čas maximálně ukáže jim různý stupně šedi 
 
A zejtřky jsou jen další filmy pro pamětníky 
Laurel a Hardy, tak proč si ty haldy nepřibarvit? 
Samotná tma je nebýt, moc světla oslní 
Barvoslepí duhu sotva ocení 
 
Když se věci vyhrotí, zbydou jenom jejich obrysy 
Jenže příběh bez obsahu jsou jen holý nesmysly 
Všechno se vším souvisí, černá-bílá, žádná výjimka 
A důsledky si s sebou nesem jak mateřský znamínka 
 
Jakoby revoluce bez mas, hudba bez bas, já a ty bez nás 
Sám nemám plán, jenom čekám 
Ve vlnách stoupám a klesám 
 
Kolem mě se valí řeka 
Neustále něco zaniká i vzniká 
A já uprostřed toho jenom hledám svýho fleka 
Přestože vím, že světa je tu moc na jednoho člověka 
 
Není to dopis, ale každej to má uvnitř svojí schránky 
Bez toho jsme jenom prázdný slánky 
A dny pouhý omalovánky 
A proto dík, žes přišla vybarvit ty černobílý stránky 
 
 
 
R.:  Máš zvláštní dar, víš, kam přijdeš, tam vybarvíš 
     Lidi i okolí i tenhle bar, víš 
     A barvy hrajou, když tvý světlo sílí 
     A potom pššš – jsi pryč a všechno je zas černobílý 
 
     Máš dar, víš, kam přijdeš, tam vybarvíš 
     Lidi i okolí i tenhle bar, víš 
     A barvy hrajou, když tvý světlo sílí 
     A potom pššš, pššš... 
 
 
 
Jednu věc poznáš i z černobílejch fotek 
To když ti život mezi prstama protek 
A ten zbytek, co máš ještě v ruce 
Si můžeš tak akorát utřít do svejch šortek 
 
Post mortem přišel jsem s narozeninovým dortem 
Faux pas, situace hloupá 
Hloupější ale, kdo si z ní nic neveme 
Občas příliš řečí vedeme 
O tom, co bysme, a nebo ještě hůř, co jsme měli 
Celí na větvi, kterou si jistě a rychle řežeme pod prdelí 
A kdo tý svojí nezavelí 
Nemůže doufat, že to za něj zvládnou jiný 
 
Všichni chodíme blátem a málokdo se při tom nezašpiní 
Nemá cenu házet perly sviním 
Dokud jsou tací, co když jsou šťastný, tak se cejtěj provinilí 
Nechtěj zachránit, chtěj nás tam dole s nimi 
 
Tak jako by bez světla nebyl svět, není svět bez chyby 
Když ho světlo vyrvalo temnotě z náruče, tak už tu byli 
A tebe, mě, nás všechny mezi ně na šachovnici postavili 
Všechno nebo nic, láska nenávist, ne či ano 
A mezi tím jen málo, co by za to stálo 
Ale s tebou, lásko, je to všechno, co potřebuju pro barevný ráno 
Jdem dál... 
 
 
 
R.:  Máš zvláštní dar, víš, kam přijdeš, tam vybarvíš 
     Lidi i okolí i tenhle bar, víš 
     A barvy hrajou, když tvý světlo sílí 
     A potom pššš – jsi pryč a všechno je zas černobílý 
 
     Máš dar, víš, kam přijdeš, tam vybarvíš 
     Lidi i okolí i tenhle bar, víš 
     A barvy hrajou, když tvý světlo sílí 
     A potom pššš, pššš... 
 
 
 
(..bílá je ta, co střídá černou...)