Procházka parkem

Prago Union

Park, léto, lavička, stromy šumí 
Tráva se zelená tak, jak to jenom tráva umí 
Ladím sedmou na mý kytaře šestistrunný 
Už asi po třicatý nebo po stý, po sto osmý - kdo ví? 
 
V lelkování mi brání nejistota zmrtvýchvstání 
Čím víc filozofování, tím víc vody v keckách 
Plavím se totiž přes oceány s dírou v neckách 
A nikde ani stopy po záchrannejch vestách 
Nikde ni pláž se záchranářkama v bikinách 
 
Tak rád bych se rozvalil pod slunečníkem s long drinkem 
A dlouhatánskym brkem 
Bych dělal dlouhý nosy na racky z ještě delší chvíle 
Máme dohodu s vesmírem že si vzájemně vstříc vyjdem 
 
Musím jít jen někam, nejspíš ven, kam by mohla přijít moje chvíle 
Je škoda každý šance, protože není každej den posvícení 
Zato je fuška potom dohnat, co uteče mi 
Pokud se člověk nehodlá probrat anebo neni z Keni 
 
Chci ráno vstávat, aniž bych se přerazil 
O otázku, kterou jsem si při usínání položil 
"...co budu dělat zejtra??" 
 
 
R.: Každej den je jako procházka parkem 
    Beru, co přijde, bez ohledu, jak to chodí 
    Každá změna se nejdřív v tobě rodí 
    Z barmana ji nevyloudíš 
 
    Každej den je jako procházka parkem 
    Beru, co přijde, bez ohledu, jak to chodí 
    Každá změna se nejdřív v tobě rodí 
    Věci jsou, jak maj bejt, chceš je jinak? je to v tvojí 
 
 
Dám si budíka a turka bez mlíka 
Se třema cukrama, chci stát u okna a přemítat 
Jen tak se koukat a nic neříkat 
Sledovat, jak se všichni můžou posrat 
Aby si splnili toho svýho bobříka 
 
K čemu je, když se život kolem jen tak prožene 
A jeden pak prohrává v tomhletom závodě sám proti sobě 
Až jednoho dne usedne tam, kde je, na prdel a zjistí 
Co všechno ho dožene, snad nebude pozdě 
 
Protože až ti život poběží před očima, jsou to vážně grády 
Zjistit, co všechno ti uteklo za tvými zády 
A že toho je, až běda, a stíhat se moc nedá 
Při poslední večeři dojídat zbytky od oběda 
Teda, no nic, neva... 
 
Stejně je neděle, i když je třeba středa 
Člověk se občas překvapí, kam se chodí hledat 
Hlava plná nápadů za mega 
Někdy je potřeba si šáhnout na svodidla 
Abych věděl, jak se mám udržet mezi nima 
 
A tak jdu do sebe jak matrjoška 
Páč je to příliš horká káva 
A foukání nepomáhá 
Jenom ta procházka parkem pořád něco dávat nepřestává. 
 
 
R.: Každej den je jako procházka parkem 
    Beru, co přijde, bez ohledu, jak to chodí 
    Každá změna se nejdřív v tobě rodí 
    Z barmana ji nevyloudíš 
 
    Každej den je jako procházka parkem 
    Beru, co přijde, bez ohledu, jak to chodí 
    Každá změna se nejdřív v tobě rodí 
    Věci jsou, jak maj bejt, chceš je jinak? je to v tvojí 
 
 
...změna se nejdřív v tobě rodí