Červánky

Ryvolové bratři

Kamarádům z osady Červánek 
 
Do červenejch mraků 
padá černej stín 
slyším kola vlaků 
a slunce nevidím 
 
Cesta se ztrácí 
já divnej pocit mám 
že zmizeli i ptáci 
že sem na světě sám 
Tulák nezná lepší chvíli 
než když večer slunce bílý 
za červánky zlatý zapadá 
Ráno když den novou stránku 
votevře hned u červánků 
celej svět mu lepší připadá 
V dálce hradba lesů 
mává na pozdrav 
v usárně si nesu 
vůni jitřních trav 
 
Cesty neubejvá 
k prvním borovicím 
údolí se skrejvá 
už cejtím ohně dým