František z Assissi

Nos Pepa

    D         A         Hmi A 
1. Pomalu jde olivovým hájem 
      D            A             Hmi A 
   vzhůru do hor, do své poustevny, 
      D         A       Hmi A 
   vzduch voní mátou a rájem, 
    D                    A              Hmi A 
   jako bychom byli bývali s ním šli i my. 
2. Bez jídla a s jediným přáním: 
   poznat pravdu, tu nejvyšší, 
   poznat, co je jenom pouhým zdáním, 
   čekat, až Bůh prosby vyslyší. 
      G         D          A              Hmi 
R1: František z Assissi a ti, co ho měli rádi, 
     G       D                A        Hmi A 
    Ruffino, Angelo, všichni jeho kamarádi. 
3. Za blázna byl pro svoji pokoru, 
   papež ho poslal vyválet se s prasaty, 
   všechna příkoří však snášel bez odporu, 
   zkusme si představit, co bychom dělali já a ty. 
4. Papežovi se pak zdálo o borcení chrámu, 
   v tom snu uviděl postavu jasně jak den, 
   podpírala svým tělem chrámovou bránu, 
   o Františkovi byl tenhleten sen. 
R2: František z Assissi a ti, co ho měli rádi, 
    Gineppro, Masseo, všichni jeho kamarádi. 
5. V horách za městem je díra ve skále, 
   tam bydlíval za svého života, 
   teď jeho tělo odpočívá v katedrále, 
   takto se odměňuje lidská dobrota. 
6. Ptáci štěbetají, cikády zpívají, oslík hýká, 
   lidi si plní kapsy, auta popojíždějí, hluk ve městě, 
   dej ruku na srdce a zkoumej, zda se tě to taky týká, 
   tenhleten příběh z roku jedentisíc dvěstě. 
R1: 
R2: 
 


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz