Uspokojení

Radek Čihák

 
 
Dříve, než-li propletem si čakry 
zbytečné je hrát na sebe machry 
až si čakry propletem 
smíříme se světem 
 
Až nás duše z duše zazebou 
smíříme s tělem – se sebou 
a když budem se vším smíření 
budu mužem svý ženy 
 
Jak ten život spolu přežijem? 
Až si jednou ublížíme, kam to ukryjem? 
Svět či nebe, peklo nebo ráj? 
Jsme jen lidi a ti v duši všeho kousek maj… 
 
Hladoví a smutní, chudí – neukojení 
všichni chtějí býti pěkně uspokojení 
Upokoj se, lásko, budem v prachu zvířeni 
a já budu mužem svý ženy… 
 
A než budem: post coitum triste 
Vy ostatní běžte někam, vypadněte, zmizte 


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz