Marcipán

- Country

Slepý a s hlavou prázdnou jak Gschránka na noDty, 
Dperem a rukou F#miráznou Gděsím se samoDty. 
DPíšu pozdě k Aránu, Gdobývám předmosDtí, 
DrozezGnívám F#mizlatou Ahranu Gomylné všednosDti. 

Píšu jí něžná slova, snít budu později, 
pohrobek Oblomova, zpíjím se nadějí. 
S věčností přes rameno sám na rohu ulice 
vyvolávám slavné jméno pradávné světice. 

Kdysi jsem hledal krásu, na sobě havelok, 
v mraveništích času i v labyrintech slok. 
Až jsem potkal kněze, nahý byl jak psí kost. 
Prý že žádná katecheze nesmaže minulost. 

Končí další září a já, Hvízdavý Dan, 
s lacinou svatozáří projíždím Irian. 
Ani v té daleké zemi však poklady nehledám, 
vím, že jednou přiveze mi marcipán z Toleda


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz