Fotka

Semelka Lešek

Ó ó
na tvou fotku tužkou čmárám
snad pihy a knír
Měl bych se smát
Ó ó
dál se v sobě s tebou párám
a směšný jsem já
jak častokrát

Má tužka se stává kůlem
je z nejhrubších klád
kazím tu tvář
co jsem měl rád
To je můj další úlet

Tužkou
čáry máry nezmění
mojí nespavost  už málem dvoudenní
i když tvoji fotku čáry poplení
jsi tu dál

Ó ó
s kameloty večerníků
dvou minulých dnů
čas počítám

Ó ó
tužkou za pár desetníků
teď kreslím ti knír
tmu v sobě mám
Tvá fotka je míň než málo
co mělo mi zbýt
než kazit ji dál
spálím ji spíš
Co dívek takhle vzplálo

Tužkou
čáry máry nezmění
mojí nespavost už málem dvoudenní
i když tvojí fotku čáry poplení
jsi tu dál

Tvá fotka je míň než málo...

Tužkou
čáry máry nezmění
mojí nespavost už málem dvoudenní
i když tvojí fotku čáry  poplení
dál jí znám

Přelámanou stálým nošením
fotku na popel žár svíčky promění
ještě jestli potom zmizíš z myšlení
se ptám