Kocůr

Pražce

     D#                      F
1. Znát, chceš znát místa, kde můj svět stál,
    D#                     F
   jít, za mnou jít možná sám by ses bál,
        D#                  F
   sám víš, co říct, na co nemám se ptát,
        C#                   Cmi            F
   jako autíčko na klíček, který se utopit má,
             C#                Cmi                F
   nechtěj hledat, co hluboko leží, co nosím jen já.

    F
R: Malinkej kocourek usíná v košíku, klubíčko snů leží s ním,

   s malinkou holčičkou dováděl celý den, celý den byl její stín,
    C
   koukejte na toho mizeru, pod fouskem skrývá, co vidím jen já,
     F
   provázek s mašlí mu na chvíli seberu, když hravou náladu má.

2. Hrát, jen hrát, chce si se mnou jen hrát,
   tím víc, čím míň o něj přestávám stát,
   strach má, že já jenom s tebou chci snít,
   když mi vyprávíš o tom, co mohlo i nemohlo být,
   co se může stát, když mi řekneš: mám tě rád.

R: Tančíme valčíček na čtyři doby a život jde okolo nás,
   daleko necháme falešný sliby, jen s námi se zastavil čas,
   náš svět je schovanej, na klíček zamčenej, nikoho nepustím dál,
   nikdo sem nepatří a nikomu nevěřím, i kdyby na můj cit hrál.

3. Sníh, jen sníh smí se kolem nás nést,
   hrou, svou hrou může hlavy nám splést,
   kdo ví, co říkám, mizí rychle jak dým
   v rámech okenních, na sklech umytých, co s tím,
   á ...