Luční král

Javory

Přišel k nám bosý 
jak chodí luční král 
a my šli za ním v houfu 
celou dědinou 
pak ztichli kosi 
když písničky nám hrál 
a hrál nám samou hezkou 
a ne jedinou 

Kde bydlel nevím 
snad v trávě louky spal 
a starý strom mu hlídal jeho sen 
nevím co jídal 
snad to co právě měl 
a rozdával nám med od lesních včel 

Byl to prý blázen 
kdoví kde se tu vzal 
to tvrdil nám snad každý 
kdo byl dospělý 
my se jim smáli 
vždyť on byl luční král 
a pořád se jen smál 
byl vždycky veselý 

Učil nás zpívat 
jak zpívá zrána les 
jak zpívá tráva v slunci poledním 
učil nás vnímat 
jak večer voní vřes 
byl jedním z nás a proto jsme šli s ním 

Přešlo pár roků 
a píseň dětských let 
mi tichla až mi jednou 
v dálce dozněla 
luční král zmizel 
a s ním i jeho svět 
kam šel mi děti neřeknou 
jsem dospělá