Větvičko zelená

Javory

Větvičko zelená 
komu jsi souzená 
ten smrti uniká z drápů 
ve větru chlap chce bít 
větvičko zelená 
zbojníka nespoutá žena 

do rukou mých 
svou slávu dej 
a nech ji být 
já vím co s ní 

jen tak mě můžeš celou mít 
rozhodni sám 
kam hvězdy tmou nás povedou 
projdem tu pouť 
buď každý sám 
nebo ve dvou 
sláva je vodou divokou 
končí svou cestu před řekou 
nakonec zmizí s táním sněhu 
tam v údolí 

kdo v dálce vidí 
malou hvězdu blikavou 
ten možná ví 
co si má počít se slávou


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz