Říkalas jen zavolej

Náplava

    A   E         A                 E     A
R1: Říkalas': jen zavolej, bylo to hrozně fajn,
    D             A       Hmi                 E
   říkalas': jen zavolej, až se budeš cejtit sám,
    D             A                    E      A
   říkalas': jen zavolej, až se budeš cejtit sám.

   A        C#    F#mi  D       F#mi      C#     F#mi
1. Poslední pusa, čau a měj se, zas šlapu ránem zpět,
       D             A            E                A
   v hlavě mám jen tvoje číslo: dvacet čtyři nula pět.

2. V tom mokrým ránu mi připadá, jako by umřel svět,
   ještě že mám to tvoje číslo: dvacet čtyři nula pět.

R2: Nikdy zpátky nevolej, ty chvíle už se nevrátí,
   život umí bejt i zlej, to každej časem pochopí,
   život umí bejt i zlej, to každej časem pochopí.

3. Loudám se městem sem a tam a pak se odhodlám,
   že to číslo, cos' mi dala, ještě tohle ráno zavolám.

Rec: Haló, haló, kdo je tam, hlas se mi začíná chvět,
     pane, to je asi omyl, já volám dvacet čtyři nula pět.

R2:
R1:


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz