Hospůdko známá

Mayer Jaromír

Gmi
Když po střechách večer se na město snáší
                      D7
a okna jdou potichu spát,
zas dívám se do ulic, do cizích tváří
                         Gmi
a hledám, co viděl bych rád.
Už bez zájmu míjím skla výkladních skříní
                          Cmi
tak podobná v desítkách měst.
                          Gmi
a v duchu zas vracím se, tak jako nyní,
       D7                    G
k nám domů tou nejhezčí z cest.

   G
R: Hospůdko známá na návsi za můstkem,
                              D7
kam chodil táta na trumpetu hrát,
         C                          G
s harmonikou šel bych hned zazpívat si
        D7                   Gmi
písničky, které já měl tolik rád.

Pak na prvním bále, když tančil jsem s mámou
a viděl tě u dveří stát,
jak spustila hudba tu písničku známou,
já všechno chtěl o tobě znát.
Tak přešlo pár pěkných let, z tebe je dáma
a věř mi, že není to zvyk,
i když jsi tak daleko a doufám, že sama,
té hospůdce posílám dík.

R:

Teď do noci ochotně kamelot hlásí
kam za ten den pokročil svět,
kdo se kde narodil a co kdo přál si,
i z fotbalu výsledků pět.
A na rohu ulice neóny vábí:
Jen pojdte dál, máte-li čas.
Kdo žil v cizím městě, ví jak často rád
bych se domů rozběhl zas.

R: