Polední vlak

Sem Tam

1. Nechám si jej zdát
   možná jednou v stáří
   sen v kterým se smějem ty a já
   Ke snům patří tma
   jenže ta tu schází
   a ten pálí jak žhavej plát.
   
2. V dálce zůstává
   a pomalu se ztrácí
   tvůj dům co býval také mým
   Kdo na cestu se dá
   ať už se neobrátí
   jinak zakopne i o svůj stín.
   
R: Tak už houká vlak někde v stráních
   polední vlak přijíždí
   jako tulák nemám stání
   život svůj se znovu učím žít.
   
3. Nemá cenu lhát
   jak při jarním tání
   naši lásku sebral kalný proud
   Je to kruté snad
   však není na vybrání
   po téhle řece dál je třeba plout.
R:   

4. Vlaky jedou dál
   a vozí bez přestání
   šťastné i ty s hlavou svěšenou
   Snad se podobá
   život cestám tratí
   když je tunel chvíli jedeš se mnou.