Vobyčejný brnkání

Zdeněk 13

   C
1. Vem si tu svou kytaru
   a pěkně postaru
   G                    F     C
   jak u našich prvních vohňů hraj.
   Vobyčejný brnkání,
   pár písní na přání
   G                   F    C
   pro ty, co to pořád rádi maj.

   G               C
R. Písničky starý,  nikdy nevohraný,
   F
   místo všeho povídání
   G                     C
   budeme si eště chvíli hrát.
   G                C
   Pak cesty známý,  stokrát prošlapaný,
   F
   budou se nám za svítání
   G                       C
   zase plný dobrodružství zdát.

2. Hoď pár větví na voheň
   a přitom zároveň
   kamaráda kolem ramen vem.
   Kdo ví, jestli pudem spát,
   teď si chcem zazpívat,
   zejtra třeba spaní doženem.

R. ...