Ten déšť už nedohoním

Devítka

Fmi  Cmi  Hmi

A                         Fmi
Vzpomínáš ještě když jsem rozlomil svět
         Hmi           A
jako Bůh krajíc vonící mládím,
             Fmi                  A
jak kostelní věž vzpomínka oblaka párá
         Hmi
a já mám strach.

                     Fmi
R: Ten déšť už nedohoním.

Vzpomínáš ještě když jsem všechno chtěl hned,
nazdařbůh vše co člověka svádí,
vím byla to lež, všechno má svůj čas a místo,
i voda i prach.

R: Ten déšť už nedohoním.

Bolíváš občas ještě když přijde řeč,
studánko ztracených šancí a lásek,
co mohl jsem mít, jenže mí osudný známí,
se budili dřív.

R: Ten déšť už nedohoním

Ty víš jak strašně krásně v noci se sní,
když je den, co vlastně nemusí nic,
vím potkal jsem dost krásných a zbytečných flámů,
co jenom zdály se být.

R: Ten déšť už nedohoním.

                  Fmi             Cmi
To jenom zdály se být ty nádherný léta,
               Hmi
čas běžel jako vítr co tu byl a nechal jen poušť,
             Fmi              Cmi
na prázdných listech bolavých místech paměti,
            Hmi
ten déšť už nedohoním
                  Fmi
ten déšť už nedohoním.

Vzpomínáš ještě když jsem rozlomil svět
jako Bůh krajíc vonící mládím,
vím byla to lež, všechno má svůj čas a místo,
i voda i prach.

R: Ten déšť už nedohoním.