Honička

Záviš

Každej něco řeší, každej někam pajdá.
Každej něco kutí, honí se El Kajdá.
Na tohle já močím, to pro mě nic není.
Mě teď zaměstnává jen mé přirození.

K vobědu sežeru praseči polivku
A jak to prase rozvalim se ve chlivku
Pak si pomaličku rozepnu kukačku
Tak jako kdybych vočekával šukačku

Pak vydrápnu flaksu a začnu si ji třít
Teď konečně mohu jen sám sebou být
Kolem leží snímky rozcapených žen
Už se mi pomalu dere z údu hlen

Levá pracka se bratrsky s pravou střídá
Honička exkluzivní probíhá vida
Když začne klesat jako lžíce vod bagru
Tak do sebe fláknu zas další viagru

To je asi všechno, chce to pouze klid
Posypu jej opět někam prosmejčit