18.11.1989.

Nohavica Jaromír

Dozněly salvy slávy,
je ticho básníků.
Tam dole u Vltavy
kruší se z pomníků.
Kámen se na prach drolí
v tom rytmu odvěkém,
čas o slepecké holi
mlátí mě pendrekem.
Václav svým tupým kopím
oblohu probodá,
dláždění města kropí
krev jeho národa.
U kavárenských stolků
si v mezích zákona
huláká kdekdo polku.
Svatba se nekoná.
Zpod domů plných světel
valí se divný puch.
Ve sklepě klimbá Léthé
a zavírá se kruh.
Dozněly salvy slávy
a křižník rezavý
pomalu kráčí davy
k pramenům Vltavy.