Dolní Lhota

Nohavica Jaromír

    D
1. Rozkřiklo se dneska ráno v Dolní Lhotě,
   že po poli chodil divný pán,
   viděli ho malí kluci dírou v plotě,
   nad hlavou měl kruh a v ruce džbán.
     G
   Psi štěkali, koně ržáli, krávy se bály,
   nad obilím tetelil se vzduch,
     D
   staré babky ve fěrtochu povídaly,
    C            A7          D
   že do Dolní Lhoty přišel bůh.
2. Seběhli se všichni lidé zblízka, zdáli,
   nad kapličkou rozklinkal se zvon,
   hádali se u rybníka jako malí,
   jestli je to nebo není on.
   Říkali si "ťululum" a "Janku hloupý"
   a do toho všeho štěkal pes,
   ještě štěstí, že pak začly padat kroupy,
   jinak se tam hádají i dnes.
3. V poli žita ráno svítá, večer se stmívá
   a je jedno, kdo to vlastně byl,
   auto jede, řeč se vede, píseň se zpívá
   a mně ještě jeden refrén zbyl:
   kdo máš oči ke koukání, tak se dívej,
   kdo máš uši ke slyšení, slyš,
   kdo mi věříš, tak se ke mně přidej a zpívej,
   kdo nevěříš, mlč jako myš.

4. Od té doby povídá se ve všech Lhotách,
   že přes pole žita přešel bůh,
   že si odnes' klasy žita na svých botách,
   a proto každý večer voní vzduch.