K našim sedmdesátinám

Nohavica Jaromír

   C F G C F G

   C          F        G        Ami
1. Až se nám poslední zub vykotlá,
    F       C     F   G      C F G
   nebudem nadávat z beznaděje,
     Ami        F            C
   přejdeme z tvrdých řízků na protlak,
   F         C     F C
   a pak si řekneme:
    F          C       F C
R1: Ať už je, jak už je,
    Ami        G
    ať už je, jak už je,
      F         C       F           G       C
    hlavně, že je, je, je, je, je, je, je, je.
2. My dva, a důchodci, no to je fór,
   já dočtu konečně Hemingwaye,
   ty budeš pěstovat celer a pór,
   tak to vím bezpečně.
R1:
3. K svátku mi upleteš svetr a šál,
   já svetr umažu od oleje,
   štěstí, že zrovna tebe jsem si vzal,
   to jiná, můj bože.
R1:
4. Až usnou doktoři, vběhnem na dvůr,
   ty budeš za četníka, já za zloděje,
   nalačno nejlepší je radepur
   a analgetika.
R1:
5. Jó, až nám poslední vlas vypadne,
   oba se změníme v čaroděje,
   vykouzlíme si, co nás napadne,
   a pak si povíme:
R2: Ať bylo, jak bylo,
    ať bylo, jak bylo,
    hlavně, že je, jó.
R1: